Obsah čísla 2/2016:

 

Stáhnout celé číslo

 

 

 

Editorial

Download

VÁŇOVÁ, M. 2016. Francouzská nižší sekundární škola – Collège [French Lower Secondary School—Collège]. Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání, roč. 6, č. 2, s. 8–22.
DOI: http://dx.doi.org/10.11118/lifele201606028

Abstrakt: Francouzská nižší sekundární škola – Collège. Příspěvek pojednává o jednotné nižší sekundární škole – collège ve Francii, jejím vzniku a jejích cílech. V souvislosti s tím poukazuje na význam tohoto stupně školy z hlediska charakteristiky školského systému a hlavně z hlediska různých způsobů řešení takových, v současné době významných, problémů, jako je propadání, sociální a výkonnostní homogenita či heterogenita třídních kolektivů a sociální a výkonnostní diverzita školských institucí tohoto stupně. Vzhledem k tomu, že francouzské školství není širší pedagogické veřejnosti příliš známé, představuje autorka nejprve současnou podobu tohoto typu školy, která je výsledkem řady reforem a inovací, jimiž tato škola procházela od svého vzniku v sedmdesátých letech 20. století a které směřovaly především k prohloubení její vnitřní diferenciace, a to při zachování jejího původního cíle jakožto školy pro všechny jedenácti- až patnáctileté žáky. Na tomto základě pak autorka ukazuje přetrvávající problémy vycházející právě z velké sociální a intelektuální heterogenity žáků tohoto typu školy. Tyto problémy dokumentuje v podobě názorů různých účastníků pedagogického procesu, hlavně učitelů a pedagogů – vědců a výsledků programu pro mezinárodní hodnocení žáků PISA. V závěru studie pak prezentuje další předpokládaný vývoj v řešení těchto problémů.

Klíčová slova: nižší sekundární škola, klasický model školského systému, model s oddáleným momentem rozhodování, jednotná škola, vnitřní diferenciace, collège, sociální a výkonnostní heterogenita a homogenita třídních kolektivů, sociálně podmíněná diverzita školských institucí

 

Teoretická studie
  Stáhnout

ĎURIŠOVÁ, L. 2016. Kariérové poradenství v základních školách: výzkumné šetření mezi kariérovými poradci [Career Counselling at Primary Schools: Survey Research among Career Counsellors]. Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání, roč. 6, č. 2, s. 23–54.
DOI: http://dx.doi.org/10.11118/lifele2016060223

Abstrakt: Kariérové poradenství v základních školách: výzkumné šetření mezi kariérovými poradci. Cílem této empirické studie bylo získání profilu pracovníků poskytujících kariérové poradenství v základních školách okresu Zlín (označovaných jako kariéroví poradci), zmapování materiálních podmínek, propagace a dostupnosti kariérového poradenství ve školách včetně konzultačních hodin kariérových poradců, zjištění, jakých informačních zdrojů kariéroví poradci využívají, jaká je jejich spolupráce s rodiči žáků při rozhodování o volbě další vzdělávací dráhy, s kterými dalšími subjekty při své činnosti kariéroví poradci spolupracují, odhalení překážek a potíží souvisejících s kariérovým poradenstvím v základních školách, komparace míry souladu a rozporu našich výsledků s výsledky výzkumů, které byly v oblasti kariérového poradenství ve školách provedeny v uplynulých letech, a vytvoření vize kariérového poradenství v základní škole. Sběr empirických dat byl realizován ve školním roce 2013/2014 prostřednictvím elektronických dotazníků a obsahové analýzy textu. Kvantitativní analýza dat z dotazníků potvrdila závěry dřívějších výzkumů, že kariérovými poradci jsou většinou pedagogové s dlouholetou praxí a zkušenostmi, kteří vykonávají funkci výchovného poradce. Ke zlepšení došlo jak v oblasti absolvování specializačního studia, tak i v materiálním zázemí a pracovním prostředí kariérových poradců. Z analýzy dále vyplynulo, že kariéroví poradci patří mezi významné činitele poskytující žákům informace o možnostech dalšího vzdělávání, a svým podílem na výuce vzdělávací oblasti Člověk a svět práce pomáhají žákům vytvářet reálný profesní cíl a vybavují je potřebnými kompetencemi. Kromě pozitiv odhalila analýza také rezervy, a to ve spolupráci jak s rodiči, tak také s regionálními podniky – budoucími potencionálními zaměstnavateli vycházejících žáků. Kvalitativní obsahovou analýzou textů byly vymezeny problémy a překážky v kariérovém poradenství a vize kariérových poradců, jak by mělo kariérové poradenství v základních školách vypadat.

Klíčová slova: základní škola, žák, kariérový poradce, profil kariérového poradce, kariérové poradenství, dotazník, obsahová analýza textu, kvantifikace dat, kvalitativní analýza dat

 

Empirická studie
  Stáhnout

HORÁČKOVÁ, M. 2016. Implicitní postoje učitelů středních odborných škol k přírodě [Implicit Attitudes of Upper Secondary Vocational School Teachers to Nature]. Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání, roč. 6, č. 2, s. 55–82.
DOI: http://dx.doi.org/10.11118/lifele2016060255

Abstrakt: Implicitní postoje učitelů středních odborných škol k přírodě. Tato studie si klade za cíl prezentovat vybrané výsledky výzkumu, který jako celek sledoval proenvironmentální postoje učitelů středních odborných škol jako předpoklad biofilní orientace vzdělávání. Je výzkumně doloženo, že postoje učitelů k danému tématu ovlivňují výuku žáků. Předkládaná studie mapuje implicitní postoje učitelů středních odborných škol k přírodě. Po teoretickém ukotvení proenvironmentálních postojů v souvislosti s biofilní orientací vzdělávání, seznámení s realizovanými výzkumy v České republice i v zahraničí jsou prezentovány výsledky výzkumného šetření. V empirické studii mapující implicitní postoje 201 učitelů k přírodě byla využita projektivní metoda, technika nedokončených vět. Zvolená technika umožňuje poznat vnitřní, nepřímé, spontánní a nekontrolované postoje učitelů středních odborných škol k přírodě. Na základě provedené analýzy dokládáme, že implicitní postoje učitelů zkoumaných středních odborných škol nejsou proenvironmentální, ale spíše antropocentrické.

Klíčová slova: učitel střední odborné školy, implicitní postoje, biofilní orientace vzdělávání, příroda, kvantitativní obsahová analýza, test nedokončených vět

 

Empirická studie
  Stáhnout

MARTINCOVÁ, J. 2016. Úroveň kritického myšlení studentů vybrané fakulty humanitních studií [Level of Critical Thinking of Students of Selected Faculty of Humanities]. Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání, roč. 6, č. 2, s. 83–105.
DOI: http://dx.doi.org/10.11118/lifele2016060283

Abstrakt: Úroveň kritického myšlení studentů vybrané fakulty humanitních studií. Primárním cílem příspěvku je představit přehled teorií zabývajících se kritickým myšlením a schopnostmi kritického myšlení. Sekundárním cílem je zjištění úrovně kritického myšlení na základě výzkumného nástroje Watson-Glaserova testu hodnocení kritického myšlení. Příspěvek se skládá ze dvou částí. První část uvádí primární teoretické zakotvení kritického myšlení a jeho rozpracování z hlediska komponent (schopností, kompetencí) kritického myšlení. Druhá část představuje kvantitativní výzkum zaměřený na zjištění úrovně kritického myšlení u studentů vybrané fakulty humanitních studií, ověření normality dat a analýzy rozdílů mezi úrovní kritického myšlení a zaměřením studia. Výzkumný soubor tvoří 472 respondentů (181 s pedagogickým zaměřením oboru, 163 s lingvistickým zaměřením oboru, 128 se zdravotnickým zaměřením oboru). V závěru příspěvku autorka uvádí shrnutí výsledků a možná doporučení pro praktické využití.

Klíčová slova: kritické myšlení, argumentace, úsudek, rozpoznávání domněnek, interpretace, dedukce, zaměření studia, humanitní studia

 

Empirická studie
  Stáhnout

PROCHÁZKA, M., VÍTEČKOVÁ, M. 2016. Pohled lektorů firemního vzdělávání na faktory úspěchu své vzdělávací činnosti [Corporate Education Lecturersʼ Wiew of the Factors of Success of their Educational Activity]. Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání, roč. 6, č. 2, s. 106–117.
DOI: http://dx.doi.org/10.11118/lifele20160602106

Abstrakt: Pohled lektorů firemního vzdělávání na faktory úspěchu své vzdělávací činnosti. Článek je zaměřen na kompetence lektora vzdělávání dospělých ve vztahu k formulování požadavků směřujícím k jeho úspěšné vzdělávací činnosti. Odpovídá na otázku, jak samotní lektoři firemního vzdělávání vnímají své kompetence, co považují za stěžejní, co vše se odráží do přípravy a rozvoje kompetencí lektora, a to během firemního vzdělávání dospělých. Jde o výsledky výzkumného šetření realizovaného formou zpracování myšlenkových map a jejich následné obsahové analýzy. Výzkumný soubor tvořilo 41 lektorů dalšího vzdělávání, kteří prostřednictvím myšlenkové mapy popisovali oblasti, které považují pro výkon své profese za podstatné. Na základě výsledků byl vytvořen kompetenční model „tří O“, který je zjednodušujícím vyjádřením toho, co považují lektoři ve vztahu k úspěšné vzdělávací činnosti za důležité.

Klíčová slova: kompetence, lektor, firemní vzdělávání, myšlenková mapa, obsahová analýza

 

Empirická studie
  Stáhnout

Recenze

VETEŠKA, J. Přehled andragogiky. Praha: Portál, 2016 (J. Průcha)

 

Stáhnout

Zprávy

 

Stáhnout