Obsah čísla 1/2017:

 

Stáhnout celé číslo / Download Issue

 
   

Editorial

Download / Stáhnout

 

KŘEMÉNKOVÁ, L., NOVOTNÝ, S. J., MAREŠOVÁ, H. 2017. Teoretická východiska pro tvorbu modelu potenciálu podnikatelských kompetencí [Theoretical Basis for Creation of a Model of Potential for Entrepreneurship Competencies]. Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání, roč. 7, č. 1, s. 7–31.

DOI: http://dx.doi.org/10.11118/lifele201707017

Abstrakt: Teoretická východiska pro tvorbu modelu potenciálu podnikatelských kompetencí. V poslední době vzrůstá tlak na podporu podnikavosti v období školního věku v kontextu snahy vychovávat a vzdělávat pomocí podpory podnikatelských schopností mladých lidí z „nové vlny podnikatelů“. Podnikatelská výchova či výchova k podnikavosti je tak dnes chápána jako nepostradatelná součást řady vládních opatření zemí EU. Přesné vymezení současných postupů v rámci podnikatelské výchovy ale neexistuje a v EU je možné nalézt pestrou škálu různorodých metodik, které se liší mezi jednotlivými zeměmi i v jejich rámci, kdy se různí ve vazbě na jednotlivá vzdělávací zařízení. Klíčovým pojmem se stávají tzv. podnikatelské kompetence. Můžeme je definovat jako znalosti, dovednosti a postoje, které mají vliv na ochotu a schopnost vykonávat podnikatelskou činnost a na vytváření nových hodnot, které lze měřit přímo nebo nepřímo a které mohou být zlepšeny prostřednictvím vzdělávání. V současnosti existuje řada pojetí podnikatelských kompetencí, zaměřujících se především na dospělou (již podnikající) populaci a spadající pod jeden ze dvou hlavních proudů chápání těchto kompetencí – jako vrozených osobnostních charakteristik a jako schopností, které si lze osvojit učením a zkušenostmi. Na základě současných poznatků jsme definovali vlastní modifikovaný teoretický model potenciálu podnikatelských kompetencí. Model zahrnuje tři hlavní dimenze s řadou dílčích faktorů – postojové kompetence (např. self-esteem, schopnost tolerovat nejednoznačnost, místo kontroly), behaviorální kompetence (např. vytrvalost, iniciativnost, kreativita, schopnost nést riziko) a manažerské kompetence (např. systematické plánování, komunikační dovednosti, schopnost řešit problémy). Pozornost je věnována především otázce potenciálu podnikatelských kompetencí, tj. vývojově přiměřeným charakteristikám žáků druhého stupně ZŠ, vytvářejícím prostor pro rozvoj přímých podnikatelských kompetencí v pozdějším věku.

Klíčová slova: podnikatelské kompetence, potenciál podnikatelských kompetencí, model, teoretická východiska

Abstract: Theoretical Basis for Creation of a Model of Potential for Entrepreneurship Competencies. The article provides a theoretical basis for a model of potential for entrepreneurship competencies. Recently more stress has been put on a support of entrepreneurship during the school age in the context of the effort to educate “new wave of entrepreneurs” through supporting entrepreneurship competencies of young people. Entrepreneurship education is nowadays understood as an indispensable part of many government actions of EU countries. However, there exist no precise definition of current practice in entrepreneurship education and there can be found a wide range of different methodologies which differ between individual countries as well as within them, where they differ in relation to individual educational facilities. So-called entrepreneurship competencies have become a key term and they can be defined as knowledge, skills and attitudes which influence willingness and ability to carry out business activities and creating new value, and which can be measured directly or indirectly and improved through education. Currently, there exists a range of concepts of entrepreneurship competencies focusing predominantly on adult (already self-employed) population and they fall within one of the two main trends in understanding these competencies—as innate personal characteristics and as skills which can be acquired through education and experience. Based on the current knowledge we defined our own modified theoretical model of potential for entrepreneurship competencies. The model includes three main dimensions with a range of sub-factors—attitudinal competencies (e.g. self-esteem, ability to tolerate ambiguity instead of control), behavioural competencies (e.g. persistence, initiative, creativity, risk capacity) and management skills (e.g. systematic planning, communication skills, ability to solve problems). The focus is mainly on the question of potential for entrepreneurship competencies, which are developmentally adequate for pupils of a lower-secondary level, and which create space for the development of entrepreneurship competencies as such later in life.

Key words: entrepreneurship competencies, potential for entrepreneurship competencies, model, theoretical

 

 

Teoretická studie
Download / Stáhnout

KVITKOVIČOVÁ, L., MÁCHOVÁ, J. 2017. Školní identita studentů středních odborných škol a vysokoškolských studentů [School Identity of Secondary Technical Schools Students and University Students]. ]. Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání, roč. 7, č. 1, s. 32–53.

DOI: http://dx.doi.org/10.11118/lifele2017070132

Abstrakt: Školní identita studentů středních odborných škol a vysokoškolských studentů. Studie popisuje utváření školní identity u mladých lidí a zaměřuje se na její dva hlavní procesy – na exploraci studia a závazek ke studiu. Výzkumným cílem práce bylo zjistit, jakou roli hraje u těchto procesů typ školy a subjektivní vnímání studia. Dotazník školní identity vyplnilo 194 vysokoškoláků a 116 studentů středních odborných škol s řemeslným zaměřením ve věku od 18 do 21 let. Odpovídali na otázky týkající se jejich postoje ke studiu. Analýza kovariance ukázala, že studenti vysokých škol se vyznačují ve srovnání se studenty středních odborných škol s řemeslným zaměřením větší mírou explorace studia. Subjektivně vnímaná kariérní relevantnost studia a preference studia významně ovlivnily stupeň závazku ke studiu. Největších hodnot závazku ke studiu přitom dosahovali ti studenti, kteří vnímali své studium jako přímou součást přípravy na svou budoucí kariéru, a studenti, kteří studovali to, co vždy chtěli. Výsledky jsou diskutovány vzhledem k teoretickému ukotvení práce i k možným praktickým dopadům studie.

Klíčová slova: závazek ke studiu, explorace studia, vysokoškolští studenti, studenti středních odborných škol, kariérní relevantnost studia, preference studia

Abstract: School Identity of Secondary Technical Schools Students and University Students. The study describes the development of school identity among young people, it focuses on its two main processes, namely the exploration of the study and commitment to study. The research goal of the study was to determine the role of the type of the school and subjective perception of the study in these processes. 194 university students and 116 students of secondary technical schools with craft specialisation between 18 and 21 years of age filled in the questionnaire of school identity and answered questions about the attitude to their study. Analysis of covariance showed that university students, compared to the students of secondary technical schools with craft specialisation, are characterised by a greater degree of exploration of the study. Subjectively perceived career relevance of the study and preference of the study significantly influenced the degree of commitment to study. The highest degree of commitment to study was reached by those students, who perceived their study as a direct part of preparation for their future career, and students, who studied the field they have always wanted to study. The results are discussed considering the theoretical basis of the study and its possible practical impact.

Key words: commitment to study, exploration of the study, university students, secondary technical schools students, career relevance of the study, preference of the study

 

Empirická studie
Download / Stáhnout

NOVOTOVÁ, J., NIŠPONSKÁ, M. 2017. Sebehodnocení a hodnocení profesních kompetencí studentů učitelství na souvislých pedagogických praxích [Self-assessment and Assessment of Professional Competencies of Trainee Teachers During the Block Teaching Practice]. Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání, roč. 7, č. 1, s. 54–73.

DOI: http://dx.doi.org/10.11118/lifele2017070154

Abstrakt: Sebehodnocení a hodnocení profesních kompetencí studentů učitelství na souvislých pedagogických praxích. Empirická studie otevírá otázku, jak hodnotit profesní přípravu budoucích učitelů, a představuje přístup založený na kompetenčním modelu. Na základě modifikace Rámce profesních kvalit učitele (Tomková et al., 2012), používaném v celoživotním vzdělávání učitelů, byl vytvořen hodnoticí nástroj, v němž bylo obsaženo 5 vícedimenzionálních kompetencí rozpracovaných do 34 dílčích položek. Tento nástroj byl využit pro výzkum sebehodnocení rozvoje profesních kompetencí studentů učitelství a jejich hodnocení cvičnými učiteli na souvislé pedagogické praxi. Výzkum byl realizován na vzorku 74 studentů učitelství pro druhý stupeň ZŠ a SŠ a zahrnoval 74 cvičných učitelů. Výsledky prokázaly, že hodnocení studentů učiteli je významně příznivější v porovnání se sebehodnocením studentů. Dále bylo zjištěno, že nejlépe a nejhůře hodnocené dílčí kompetence se ve velké míře u učitelů i studentů shodují. Nejlépe byly hodnoceny kompetence vztahující se k reflexi a utváření prostředí pro učení, nejhůře kompetence spjaté s hodnocením práce žáků. Autorky se zamýšlejí nad tím, co z těchto výsledků plyne pro koncipování pregraduálního vzdělávání učitelů, a naznačují možnosti, jak hodnoticí nástroj a kompetenční model komplexněji implementovat do učitelského vzdělávání.

Klíčová slova: kompetence učitele, přípravné vzdělávání učitelů, pedagogické dovednosti, činnosti učitele, výzkum kompetencí učitele, evaluace profesní přípravy učitelů, sebehodnocení studentů učitelství

Abstract: Self-assessment and Assessment of Professional Competencies of Trainee Teachers During the Block Teaching Practice. The empirical study presents a question of how to assess professional training of trainee teachers and introduces the approach based on competency model. Based on the modification of the Teacher competencies framework (Rámec profesních kvalit učitele, Tomková et al., 2012) used in the lifelong training of the teachers an evaluation tool was created that contained 5 multi-dimensional competencies elaborated into 34 sub-items. This tool was used in the research of self-assessment of the development of professional competencies of trainee teachers and their assessment by supervising teachers during the block teaching practice. The research sample consisted of 74 students of lower secondary and secondary school teaching programmes and also 74 supervising teachers were involved. The results revealed that the assessment of the students by the supervising teachers is significantly more positive compared to the self-assessment of the students. Further, it was found out that the best and the worst evaluated sub-competencies by the students and teachers correspond. The best evaluated were competencies related to reflexion and creation of teaching environment, the worst evaluated were competencies related to the evaluation of the pupils’ work. Authors discuss what do these results imply for the frame of undergraduate teacher training and they indicate possibilities how to comprehensively implement the evaluation tool and competency model in the teacher training.

Key words: teacher’s competencies, teacher training, teaching skills, teacher’s activities, research of teacher’s competencies, assessment of professional teacher training, self-assessment of trainee teachers

 

Empirická studie
Download / Stáhnout

KUBIATKO, M., ROVŇANOVÁ, L. 2017. Osobnosť učiteľa ako jeden z možných faktorov vnímania vyučovacieho predmetu: na príklade prírodopisu [Teacher’s Personality as One of the Possible Factors of Perception of the Subject: the Example of Science]. Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání, roč. 7, č. 1, s. 74–91.

DOI: http://dx.doi.org/10.11118/lifele2017070174

Abstrakt: Osobnosť učiteľa ako jeden z možných faktorov vnímania vyučovacieho predmetu: na príklade prírodopisu. Cieľom výskumného šetrenia bolo zistiť, či je učiteľ jeden z možných faktorov, ktorý ovplyvňuje vnímanie vyučovacieho predmetu (postoj k nemu) na príklade prírodopisu žiakmi nižšieho stupňa sekundárneho vzdelávania. Výskumného šetrenia sa zúčastnilo celkom 261 žiakov 9. ročníka. Pre splnenie cieľov výskumného šetrenia bol použitý dotazník so škálovanými položkami Likertovho typu. Na zistenie vplyvu učiteľa na vnímanie prírodopisu žiakmi nižšieho stupňa sekundárneho vzdelávania – ISCED 2 – druhého stupňa základných škôl bola použitá analýza kovariancie (ANCOVA). Ako nezávislé premenné boli použité položky z demografickej časti výskumného nástroja (gender, bydlisko, počet učiteľov, ktorí žiakov učili prírodopis, a pohlavie terajšieho učiteľa). Jako závislá premenná bolo v tomto prípade použité priemerné skóre za položky v dotazníku a tiež priemerné skóre za jednotlivé skupiny. Kovariátom bolo priemerné skóre za položky, ktoré sa týkali názoru na učiteľa. Z výsledkov štúdie je zrejmé, že osobnosť učiteľa má vplyv na vnímanie predmetu. Po odfiltrovaní vplyvu učiteľa sa rozdiel medzi genderom a bydliskom žiakov nepreukázal. Významný rozdiel bol identifikovaný v prípade počtu učiteľov, ktorí žiakov učili prírodopis a v pohlaví učiteľa, ktorý žiakov učil v dobe realizácie výzkumného šetrenia. V záverečnej časti sú navrhnuté implikácie do pedagogickej praxe a ďalšie možnosti výskumu k tejto téme.

Klíčová slova: analýza kovariancie, dotazník, osobnosť učiteľa, žiaci druhého stupňa základných škôl

Abstract: Teacher’s Personality as One of the Possible Factors of Perception of the Subject: the Example of Science. The goal of the research survey was to determine whether the teacher represents one of the possible factors which influence the perception of the subject (attitude to it) using the example of Science among lower-secondary students. In the research survey, 261 students of the 9th grade participated. To fulfil the goals of the research survey a questionnaire with interval questions based on Lickert scaling was used. To determine the influence of the teacher on the perception of Science among lower-secondary students—ISCED 2—analysis of covariance (ANCOVA) was employed. As independent variables, items from the demographic section of the research tool were used (gender, residence, the number of Science teachers the student had and gender of the current teacher). As the dependent variable, average scores in the questionnaire items for individual groups were used in this case. The average score in the items related to the opinion on the teacher served as a covariate. From the results of the study, it is evident that the teacher’s personality influences the perception of the subject. After filtering out the influence of the teacher, the difference in gender and residence of the student didn’t prove as significant. A significant difference could be identified in the number of Science teachers the student had and the gender of the teacher who taught the students during the realisation of the research survey. In the final part implications for teaching practice and further possibilities of the research concerning this topic are provided.

Key words: analysis of covariance, questionnaire, teacher’s personality, lower-secondary school students

 

Empirická studie
Download / Stáhnout

PISOŇOVÁ, M. 2017. Rozvoj profesijných kompetencií učiteľov v Slovenskej republike prostredníctvom aktualizačného vzdelávania [Development of Professional Competencies of Teachers in the Slovak Republic through Update Training]. Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání, roč. 7, č. 1, s. 92–117.

DOI: http://dx.doi.org/10.11118/lifele2017070192

Abstrakt: Rozvoj profesijných kompetencií učiteľov v Slovenskej republike prostredníctvom aktualizačného vzdelávania. V súčasnosti sa vedú v Slovenskej republike mnohé diskusie zamerané na prínos jednotlivých druhov kontinuálneho vzdelávania pre prácu učiteľa. Témou empirickej štúdie je preto analýza kontinuálneho vzdelávania učiteľov primárneho vzdelávania s akcentom na aktualizačné vzdelávanie. Pri koncipovaní obsahu bola použitá odborná literatúra autorov, ktorí sa vo svojej vedeckej činnosti zameriavajú na andragogiku a pedeutológiu, ako napr. I. Pavlov, G. Porubská (Petrová), B. Kosová, J. Veteška, B. Lazarová, B. Kasáčová a ďalších. Pri spracovaní štúdie sme čerpali aj zo slovenských legislatívnych noriem a predpisov, ktoré špecifikujú podmienky a požiadavky na kontinuálne vzdelávanie. Na účely komparácie niektorých pojmov bolo nevyhnutné siahnuť aj po českých zdrojových dokumentoch. V príspevku sme identifikovali motivačné faktory, ktoré podnecovali učiteľov primárneho vzdelávania (ďalej len na I. stupni ZŠ) k účasti na kontinuálnom vzdelávaní. Akcent štúdie spočíval vo význame aktualizačného vzdelávania pre pedagogickú prax. Na základe konštatovaného sme mali možnosť objektívne hodnotiť prínos uvedeného druhu vzdelávania pre prax, a tak pomenovať bariéry v implementácii jeho obsahu do vzdelávacích programov, resp. do edukačnej reality. Takto získané dáta poukázali na určité nedostatky kontinuálneho vzdelávania, ktoré súvisia najmä s očakávaniami respondentov a celkovým poslaním celoživotného vzdelávania učiteľov. Na základe získaných dát boli formulované námety na diskusiu a praktické návrhy s cieľom rozvíjať pedagogickú vedu.

Klíčová slova: kontinuálne vzdelávanie, aktualizačné vzdelávanie, celoživotné vzdelávanie, ďalšie vzdelávanie učiteľov, učitelia, základná škola, edukácia, kvalita, efektívnosť, výskum, respondenti, odporúčania pre prax

Abstract: Development of Professional Competencies of Teachers in the Slovak Republic through Update Training. Currently, in Slovakia, there appear many discussions about the benefits of individual kinds of continuous training for teacher’s work. The topic of the empirical study is, therefore, analysis of continuous training of primary and lower-secondary level teachers with the emphasis on update training. When creating the content, professional literature by authors who focus in their scientific activities on andragogy and pedeutology e.g. I. Pavlov, G. Porubská (Petrová), B. Kosová, J. Veteška, B. Lazarová, B. Kasáčová etc. was used. When preparing the study we also used Slovak legislative standards and regulations which define conditions and requirements for continuous training. For the purpose of comparison of certain terms, it was necessary to use also Czech source documents. In the article, we identified the motivational factors which incited primary and lower-secondary level teachers (further only on primary level) to participate in continuous training. The focus of the study was on the importance of update training for teaching practice. Based on this we were able to objectively evaluate the benefits of the presented type of training for the practice and therefore define barriers in the implementation of its content into educational programmes or the educational reality. The obtained data pointed out certain deficiencies of continuous training which are related mainly to the expectations of the respondents and with the overall mission of lifelong learning of the teachers. Based on the obtained data topics for discussion and practical suggestions were formulated with the aim to develop educational science.

Key words: continuous training, update training, lifelong learning, teacher training, teachers, primary school, education, quality, efficiency, research, respondents, suggestions for practice

 

Empirická studie
Download / Stáhnout

Recenze / Book Reviews

PRŮCHA, J.: Česká vzdělanost: multidisciplinární pohled na fenomén národní kultury (Kateřina Lojdová)
VALENTA a kol.: Přehled speciální pedagogiky (Dita Janderková)
VETEŠKA, Jaroslav: Gerontagogika – pedagogicko-psychologická specifika edukace a aktivizace seniorů (Markéta Švamberk Šauerová)

Download / Stáhnout

Zprávy / Reports

Pozvánka na mezinárodní vědeckou konferenci ICOLLE 2017
Národní cena kariérového poradenství 2017

 

Download / Stáhnout