Obsah čísla 2/2017:

 

Stáhnout celé číslo

 
   

Editorial

Stáhnout

 

DIALLO, K. 2017. Žák s obsedantně-kompulzivní poruchou. [Pupil with Obsessive-Compulsive Disorder]. Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání, roč. 7, č. 2, s. 7–25.

DOI: http://dx.doi.org/10.11118/lifele201707027 

Abstrakt: Žák s obsedantně-kompulzivní poruchou. Během posledních dvaceti let se dětské OCD dostalo větší pozornosti než jakékoliv jiné úzkostné poruše projevující se v dětském věku. Narůstající zájem a výzkumy v této oblasti vedly ke zvýšení počtu diagnóz OCD u dětí a adolescentů, což dopadá jak na specialisty, tak na učitele. OCD má nepříznivý vliv na školní výkon dítěte v závislosti na závažnosti příznaků, které mohou vyústit téměř až v nemožnost koncentrovat se na školu a s ní související povinnosti. Tento článek je věnován obsedantně-kompulzivní poruše a jejím specifikům u dětí se zaměřením na dopady této poruchy na chování, prožívání a výkonnost dítěte ve školním prostředí. Zmiňuje důležitost role učitelů, v jejichž třídě je žák s touto diagnózou, a poukazuje na nutnost zvyšování kompetentnosti pedagogů k rozpoznání dětí se symptomy OCD, zohlednění nemoci, přizpůsobení průběhu vyučování a zavedení takových opatření, která by těmto dětem pomáhala snižovat úzkost a udržovat (či zvyšovat) studijní výkon v rámci školního řádu a učebních osnov a v souladu s nimi.

Klíčová slova: obsedantně-kompulzivní porucha, intervence, mladší školní věk, doporučení pro učitele, úzkostný žák

 

 

Teoretická studie
Stáhnout

SMETÁČKOVÁ, I., TOPKOVÁ, P., VOZKOVÁ, A. 2017. Vývoj a pilotáž škály učitelské self-efficacy. [Development And Piloting Of Teacher Self-Efficacy Scale]. Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání, roč. 7, č. 2, s. 26–46.

DOI: http://dx.doi.org/10.11118/lifele2017070226 

Abstrakt: Vývoj a pilotáž škály učitelské self-efficacy.Učitelská self-efficacy je jedním z klíčových konceptů vztahujících se k učitelské profesionalitě. Představuje důvěru učitele či učitelky v jejich pedagogické schopnosti. Výzkumy ukazují, že vyučující, kteří mají vysokou učitelskou self-efficacy, jsou schopni lépe organizovat výuku, motivovat studující, vhodně reagovat na speciální vzdělávací potřeby, spolupracovat v pedagogickém sboru a komunikovat s rodiči žáků. Pro výzkumné i diagnostické účely je důležité mít k dispozici efektivní nástroj na měření učitelské self-efficacy. Překlad zahraničních dotazníků přitom není vhodným řešením, protože struktura učitelské self-efficacy je odvozena ze vzdělávacího systému, který má kulturně-historická specifika. Článek proto představuje nově vyvinutou škálu učitelské self-efficacy na českých základních školách. Škála byla vyvíjena ve třech etapách – kvalitativní pilotní studie, kvantitativní pilotní studie (N = 108) a kvantitativní ověřující studie (N = 518). Finální verze škály zahrnuje 45 položek rozdělených do sedmi subškál. Všechny subškály jsou prakticky, teoreticky a psychometricky relevantní. Reliabilita celkové škály (α = 0,953) i jednotlivých subškál (α = 0,907; 0,892; 0,848; 0,822; 0,824; 0,639; 0,624) je vynikající.

Klíčová slova: učitelství, self-efficacy, škála

 

Empirická studie
Stáhnout

PETR ŠAFRÁNKOVÁ, A., HUMENSKÁ, T. 2017. Postojová orientace učitelů ve vztahu k sociálně znevýhodněným žákům a jejich vzdělávání. [Teachers' Attitudinal Orientation Towards the Socially Disadvantaged Students and their Education]. Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání, roč. 7, č. 2, s. 47-72.

DOI: http://dx.doi.org/10.11118/lifele2017070154

Abstrakt: Postojová orientace učitelů ve vztahu k sociálně znevýhodněným žákům a jejich vzdělávání. Učitel zaujímá v kontextu vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků s perspektivou inkluzivního vzdělávání významné postavení. Studie se zaměřuje na oblast vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků, resp. jejím cílem je prezentovat výsledky výzkumného šetření zaměřeného na zjištění postojové orientace učitelů Pardubického, Libereckého a Ústeckého kraje (n = 122) ve vztahu ke vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků, a dále se snaží zjistit, zda existuje vztah mezi postojovou orientací učitelů a krajem, jejich věkem, dobou praxe, skutečností, zda mají či nemají zkušenosti se vzděláváním sociálně znevýhodněných žáků, a jejich vnímanou vlastní účinností. Za účelem dosažení výzkumného cíle byla využita metoda dotazníku s položkami Likertova typu a výzkumný nástroj Teacher self-efficacy. Získaná data byla podrobena faktorové analýze, pro ověření vztahu mezi jednotlivými proměnnými byla využita analýza rozptylu ANOVA, Kruskal-Wallis test, Man-Whitney test a Pearsonův koeficient korelace. Bylo zjištěno, že učitelé hodnotí skupinu sociálně znevýhodněných žáků spíše negativně, naopak spíše pozitivně hodnotí možnosti redukovat či překonat jejich znevýhodnění pramenící z rodinného prostředí, z nějž pocházejí, a také spíše pozitivně vnímají vztah školy a sociálně znevýhodněných žáků. Postojová orientace učitelů nesouvisí s předchozí zkušeností učitelů se vzděláváním sociálně znevýhodněných žáků, s délkou jejich praxe ani s krajem, ve kterém učitelé působí. Naopak byl prokázán vztah mezi jejich postojovou orientací, věkem a vnímanou vlastní účinností.

Klíčová slova: sociálně znevýhodnění žáci, Teacher self-efficacy, Likertovy škály, postojová orientace učitelů ve vztahu k sociálně znevýhodněným žákům a jejich vzdělávání, inkluzivní vzdělávání

 

Empirická studie
  Stáhnout

VOJÁČKOVÁ, L. 2017. Učení učitelů v projektech školy. [Learning of the Teachers in School Projects]. Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání, roč. 7, č. 2, s. 73–99.

DOI: http://dx.doi.org/10.11118/lifele2017070273 

Abstrakt: Učení učitelů v projektech školy. Příspěvek se zabývá učením učitelů v kontextu realizace školních projektů. Po seznámení se základními teoretickými východisky jsou představeny výsledky empirického šetření, jež proběhlo na jedné z brněnských středních škol. Poukazují na skutečnost, že se učitelé v rámci školních projektů učí jak na individuální, tak na kolektivní úrovni. Učení může mít různorodou obsahovou linku, lze jej najít v různých organizačních formách a identifikovat řadu „učebních interakcí“. Pro samotné učení v projektech se přitom jeví tři důležité dimenze, a to praxe učení, smysl učení a faktory učení.

Klíčová slova: učení, učitel, profesní učící se komunita, projekt, škola, učení na pracovišti

 

Empirická studie
  Stáhnout

Recenze

Stáhnout