Význam rodičovských výchovných stylů pro sportování dětí

Aleš Sekot

 

Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání, roč. 9, č. 1, s. 45-64

https://doi.org/10.11118/lifele2019090145

Abstrakt

Studie vychází ze širšího kontextu fenoménu pohybu a sportovních aktivit v soudobé sedavé společnosti, kdy na významu nabývá problematika cílené rodičovské výchovy k aktivnímu přístupu k životu, jehož nedílnou součástí je i pravidelný pohyb. Zde se významně aktualizuje problematika rodičovských výchovných stylů v rovině autoritářského, autoritativního, liberálního a lhostejného výchovného modelu. Předznamenávající motivaci ke sportování dětí a mládeže v souběžném procesu socializačních faktorů, aktualizujících sociologické souvislosti vztahu mládeže a sportu, především v kontextu motivace sportovních aktivit i mimo rámec rodiny v organizovaném sportovním prostředí. Vzniká tak nově se formující sociálně a kulturně podmíněný vztah sportující dítě – rodiče – trenér, přinášející v klimatu konzumní společnosti a adorace elitních sportovců možné střety motivací, prožitků a směřování různých aktérů tohoto trojúhelníku. To zaměřuje naši pozornost jak na téma rodičovské odpovědnosti, tak na sílící výchovně-socializační význam trenéra. V synergickém procesu se tak prolínají otázky související s významem věku a motivace při cíleném směřování dítěte ke sportování. Vliv rodičů je v tomto ohledu zcela zásadní a nezastupitelný a nabývá na síle v případech, kdy rodiče působí na dítě společným pravidelným sportováním, jak to dokládají i v textu uváděné empirické poznatky rodičovských přístupů ke sportu dětí a mládeže.

Klíčová slova

rodičovský výchovný styl, sport, pohybové aktivity, trenér, sedavá společnost

Celý článek

 

<< Předchozí článek

Reference

Zobrazit literaturu