Lifelong Learn. 2020, 10, 333-351
https://doi.org/10.11118/lifele20201003333
Intergenerational Relationships Between Preschool Children and the Elderly
References
1. Alan, J. (1989). Etapy života očima sociologie. Praha: Panorama.
2. Barnett, M. A. et al. (2010). Intergenerational relationship quality, gender, and grandparent involvement. Family Relations, 59 (1), 28–44.
<https://doi.org/10.1111/j.1741-3729.2009.00584.x>
3. , O. A., & Steinbach, A. (2012). Relations between grandparents and grandchildren in the context of the family system. Comparative Population Studies, 37 (3–4), 543–566.
4. Bednářová, J., & Šmardová, V. (2007). Diagnostika dítěte předškolního věku: co by dítě mělo umět ve věku od 3 do 6 let. Brno: Computer Press.
5. Benešová, R. (2010). Ageismus jako střet věkových skupin. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií.
6. Biggs, S., & Lowenstein, A. (2011). Generational Intelligence: A Critical Approach to Age Relations. Londýn: Routledge.
7. Bočková, L., & Vojtíšek, P. (2017). Potenciál starších osob a seniorů pro společnost. In Tomeš, I., Šámalová, K. et al., Sociální souvislosti aktivního stáří (s. 49–74). Praha: Univerzita Karlova, Karolinum.
8. Buchanan, A., & Rotkirch, A. (2018). Twenty-first century grandparents: global perspectives on changing roles and consequences. Contemporary Social Science, 13 (2), 131–144.
<https://doi.org/10.1080/21582041.2018.1467034>
9. Buriánek, J. (2003). Sociologie. Praha: Fortuna.
10. Butler, R. N. (1969). Age-Ism: Another form of bigotry. Gerontologist, 9 (4), 243–246.
<https://doi.org/10.1093/geront/9.4_Part_1.243>
11. Čeledová, L., Kalvach, Z., & Čevela, R. (2016). Úvod do gerontologie. Praha: Univerzita Karlova, Karolinum.
12. Čevela, R., Kalvach, Z., & Čeledová, L. (2012). Sociální gerontologie: Úvod do problematiky. Praha: Grada Publishing.
13. Dvořáčková, D. (2012). Kvalita života seniorů v domovech pro seniory. Praha: Grada Publishing.
14. , D. (2009). Společenské uplatnění seniorů aneb aktivní stáří. Sociální péče, 4 (4), 24–25.
15. Gualano, M. R. et al. (2018). The impact of intergenerational programs on children and older adults: a review. Int Psychogeriatr, 30 (4), 451–468.
<https://doi.org/10.1017/S104161021700182X>
16. Hartl, P., & Hartlová, H. (2010). Velký psychologický slovník. 4. vyd. Praha: Portál.
17. Horáková, K., Šujanová, A., & Vidovićová, L. (2014). Mezigenerační vztahy a programy pro jejich kultivaci – přínosy a rizika. In Štěpánková, H., Höschl, C., & Vidovićová, L. et al., Gerontologie: Současné otázky z pohledu biomedicíny a společenských věd (s. 265–284). Praha: Univerzita Karlova, Karolinum.
18. Hrozenská, M. et al. (2008). Sociálna práca so staršími ľuďmi a jej teoretickopraktické východiská. Martin: Osveta.
19. Jandourek, J. (2007). Sociologický slovník. 2. vyd. Praha: Portál.
20. Jirásková, V. et al. (2005). Mezigenerační porozumění a komunikace. Praha: Eurolex Bohemia.
21. Jucovičová, D., & Žáčková, H. (2014). Je naše dítě zralé na vstup do školy? Praha: Grada Publishing.
22. Kebza, V. (2005). Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia.
23. , J. (2013). Intergenerational programs implemented in the Czech Republic. Procedia – Social and Behavioral Sciences, 106, 1548–1554.
<https://doi.org/10.1016/j.sbspro.2013.12.175>
24. , J., & Chayovan, N. (2008). Intergenerational relationships and family care and support for Thai elderly. Ageing International, 33, 15–27.
<https://doi.org/10.1007/s12126-009-9026-7>
25. Koťátková, S. (2014). Dítě a mateřská škola: co by měli rodiče znát, učitelé respektovat a rozvíjet. Praha: Grada Publishing.
26. Křivohlavý, J. (2009). Psychologie zdraví. 3. vyd. Praha: Portál.
27. Langmeier, J., & Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. 2., akt. vyd. Praha: Grada Publishing.
28. Li, Y., Liu, T., Gao, Z., & He, H. (2016). The grandparent-grandchild relationship and its effects on the development of young children’s social competence. Journal of Gerontology & Geriatric Research, 5 (6).
<https://doi.org/10.4172/2167-7182.1000374>
29. Mirfin-Veitch, B., Bray, A., & Watson, M. (1997). „We’re Just That Sort of Family“: Intergenerational Relationships in Families Including Children with Disabilities. National Council on Family Relations, 46 (3), 305–311.
<https://doi.org/10.2307/585129>
30. Morita, K., & Kobayashi, M. (2013). Interactive programs with preschool children bring smiles and conversation to older adults: time-sampling study. BMC Geriatrics, 13.
<https://doi.org/10.1186/1471-2318-13-111>
31. Mosor, E., et al. (2019). An intergenerational program based on psycho-motor activity promotes well-being and interaction between preschool children and older adults: results of a process and outcome evaluation study in Austria. BMC Public Health, 19.
<https://doi.org/10.1186/s12889-019-6572-0>
32. MPSV (2014). Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí na období let 2012–2017. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
33. MPSV (nedatováno). Příklad dobré praxe – Česká republika. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/372809/Hestia_p1.pdf/65a08719-1f03-2cc3-b890-1b377f675a6e.
34. MŠMT (2018). Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: MŠMT.
35. Palmore, E. B. (1990). Ageism: Negative and positive. New York: Springer Publishing Company.
36. Park, A-La (2015). The Effects of intergenerational programmes on children and young people. Interational Journal of School and Cognitive Psychology, 2 (1).
<https://doi.org/10.4172/2469-9837.1000118>
37. Projekce obyvatelstva České republiky (2013). Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/projekce-obyvatelstva-ceske-republiky-do-roku-2100-nfu4s64b8h4.
38. Sak, P., & Kolesárová-Saková, K. (2008). Zpráva z výzkumu „Názory a postoje české populace k seniorům“. Dostupné z: http://www.insoma.cz/4_8.pdf.
39. Skropeta, C. M., Colvin, A., & Sladen, S. (2014). An evaluative study of the benefits of participating in intergenerational playgroups in aged care for older people. BMC Geriatrics, 14.
<https://doi.org/10.1186/1471-2318-14-109>
40. Stašová, L., & Křišíková, E. (2014). Relationships between children and their grandparents and importance of older generations in lives of today’s families. Society, health, welfare: 4th international interdisciplinary scientific conference. Paris: EDP sciences.
41. Stelle, Ch., Fruhauf, Ch., Orel, N., & Landry-Meyer, L. (2010). Grandparenting in the 21st century: Issues of diversity in grandparent–grandchild relationships. Journal of Gerontological Social Work, 53 (8), 682–701.
<https://doi.org/10.1080/01634372.2010.516804>
42. Šerák, M. (2009). Zájmové vzdělávání dospělých. Praha: Portál.
43. Špatenková, N., & Smékalová, L. (2015). Edukace seniorů: geragogika a gerontodidaktika. Praha: Grada Publishing.
44. Tam, T. et al. (2006). Intergroup contact and grandparent-grandchild communication: The effects of self-disclosure on implicit and explicit biases against older people. Group Processes & Intergroup Relations, 9 (3), 413–429.
<https://doi.org/10.1177/1368430206064642>
45. Tošnerová, T. (2009). Jak si vychutnat seniorská léta. Praha: Computer Press.
46. Vágnerová, M. (2007). Vývojová psychologie II: dospělost a stáří. Praha: Grada Publishing.
47. Vágnerová, M. (2012). Vývojová psychologie: dětství a dospívání. Praha: Univerzita Karlova, Karolinum.
48. Vidovićová, L. (2008). Stárnutí, věk a diskriminace – nové souvislosti. Brno: Masarykova univerzita.
49. Vidovićová, L., Galčanová, M., & Petrová Kafková, M. (2015). Význam a obsah prarodičovské role u mladých českých seniorů a seniorek. Sociologický časopis, 51 (5), 761–782.
<https://doi.org/10.13060/00380288.2015.51.5.213>
50. Vidovićová, L., & Rabušic, L. (2005). Věková diskriminace – ageismus: úvod do teorie a výskyt diskriminačních přístupů ve vybraných oblastech s důrazem na pracovní trh. Praha: VÚPSV, výzkumné centrum Brno.
51. Yasunaga, M. et al. (2016). Multiple impacts of an intergenerational program in Japan: Evidence from the Research on Productivity through Intergenerational Sympathy Project. Geriatrics & Gerontology International, 16(1).
<https://doi.org/10.1111/ggi.12770>
