Lifelong Learn. 2023, 13, 103-152
https://doi.org/10.11118/lifele20231302103
Ancient Gymnasion as a Space of Lifelong Learning
References
1. Ackermann, G., & Reber, K. (2018). New Research on the Gymnasium of Eretria. In Mania, U., & Trümper, M. (Eds.), Development of Gymnasia and Graeco-Roman Cityscapes, s. 161–179. Edition Topoi. Dostupné z.
<https://doi.org/10.17171/3-58-1>
2. Anderson, D. (1998). Lebenslanges Lernen in Museen: zur Situation der Museumspädagogik im Vereinigten Königreich von Großbritannien und Nordirland. In Rath, G. (Ed.), Museen für BesucherInnen: eine Studie, s. 19–28. Wien: Universitätsverlag.
3. Anderson, G. (2014). Philostratus: Biography and Belles Lettres in the Third Century A. D. London: Routledge.
4. Avagliano, A., & Montalbano, R. (2018). Greek Gymnasia for Non-Greek People: Archaeological and Epigraphic Evidence in Pre-Roman Italy. In Mania, U., & Trümper, M. (Eds.), Development of Gymnasia and Graeco-Roman Cityscapes, s. 75–85. Edition Topoi. Dostupné z.
<https://doi.org/10.17171/3-58-1>
5. Barker, Ch. (2006). Slovník kulturálních studií. Překlad I. Reifová, K. Gillárová, M. Pospíšil. Praha: Portál.
6. Beneš, M. (2008). Andragogika. Praha: Grada Publishing.
7. Beneš, M. (2009). Andragogika. In Průcha, J. (Ed.), Pedagogická encyklopedie, s. 691–695. Praha: Portál.
8. , M. (2017). Kapp i Herbart: dwie koncepcje wychowania i ich recepcja w literaturze andragogicznej. Edukacja dorosłych, 2017(2), 265–274. Dostupné z: https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=667732
9. Bloomer, W. M. (Ed.) (2015). A Companion to Ancient Education. Hoboken: John Wiley & Sons. Dostupné z:
<https://doi.org/10.1002/9781119023913>
10. Britannica, T. Editors of Encyclopaedia (2018, June 13). Gymnasium. Encyclopedia Britannica. https://www.britannica.com/technology/gymnasiumsports
11. Britannica, T. Editors of Encyclopaedia (1998, July 20). Gymnasium. Encyclopedia Britannica. https://www.britannica.com/topic/Gymnasium-German-school
12. , A. (2002). Alexandrijská knihovna. Národní knihovna, 13(2), 122–124.
13. Certeau, M. de (1980). Praktiken im Raum. In Dünne, J., & Günzel, S. (Eds.) (2006), Raumtheorie: Grundlagentexte aus Philosophie und Kulturwissenschaften, s. 343–353. Berlin: Suhrkamp Verlag.
14. Certeau, M. de (1984). The Practice of Everyday Life. Berkeley: University of California Press.
15. Delorme, J. (1960). Gymnasion: études sur les monuments consacrés à l’éducation en Grèce, des origins à l’Empire romain. Paris: E. de Boccard.
16. Di Cesare, R. (2018). Hellenistic Gymnasia in the Heart of Athens: Change and Continuity. In Mania, U., & Trümper, M. (Eds.), Development of Gymnasia and Graeco-Roman Cityscapes, s. 215–236. Edition Topoi. Dostupné z:
<https://doi.org/10.17171/3-58-11>
17. Dombrowski, D. A. (2009). Contemporary Athletics and Ancient Greek Ideals. Chicago: University of Chicago Press.
18. Dünne, J., & Günzel, S. (Eds.) (2006). Raumtheorie: Grundlagentexte aus Philosophie und Kulturwissenschaften. Suhrkamp Verlag.
19. Emme, B. (2018). The Emergence and Significance of the Palaestra Type in Greek Architecture. In Mania, U., & Trümper, M. (Eds.), Development of Gymnasia and Graeco-Roman Cityscapes, s. 143–159. Edition Topoi. Dostupné z:
<https://doi.org/10.17171/3-58-1>
20. Fagan, G. G. (2002). Bathing in Public in the Roman World. Ann Arbor: University of Michigan Press. Feuereis, E. (2011). Narativismus a historiografie. Dějiny – Teorie – Kritika, 2011(1), 7–34. Dostupné z:
<https://doi.org/10.14712/24645370.2011.1>
21. Foucault, M. (2016). Archeologie vědění. Překlad Č. Pelikán. Praha: Herrmann a synové.
22. Füssel, M. (2013). Tote Orte und gelebte Räume: zur Raumtheorie von Michel de Certeau S. J. Historical Social Research, 38(3), 22–39. Dostupné z:
<https://doi.org/10.12759/hsr.38.2013.3.22-39>
23. Galán, J. E. (2003). Láska a sex ve starém Řecku. Praha: Ikar.
24. Gardiner, E. N. (1910). Greek Athletic Sports and Festivals. Macmillan.
25. Groß-Albenhausen, K. (2007). Bedeutung und Funktion der Gymnasien für die Hellenisierung des Ostens. In Kah, D., & Scholz, P. (Eds.), Das hellenistische Gymnasion, s. 313–322. Berlin: Akademie Verlag. Dostupné z:
<https://doi.org/10.1524/9783050047249.313>
26. Günther, S., & Weise, F. (2014). Zwischen aristokratischem Führungsanspruch und demokratischem Gleichheitsideal: Überlegungen zur Gymnasiarchie im 5./4. Jahrhundert v. Chr. In Harter-Uibopuu, K., & Kruse, T. (Eds.), Sport und Recht in der Antike, s. 59–87. Wien: Verlag Holzhausen.
27. Haake, M. (2006). Das hellenistische Gymnasion. Sehepunkte 6(12). http://www.sehepunkte.de/2006/12/7174.html
28. Hábl, J., & Janiš, K. (2010). Přehled dějin pedagogiky. Hradec Králové: Gaudeamus.
29. Harrison, J. R. (2016). Sponsors of Paideia: Ephesian Benefactors, Civic Virtue and the New Testament. Early Christianity, 7(3), 346–367. Dostupné z:
<https://doi.org/10.1628/186870316X14712579796930>
30. Harter-Uibopuu, K., & Kruse, Th. (Eds.) (2014). Sport und Recht in der Antike. Wien: Verlag Holzhausen.
31. Haug, A. (2023). Öffentliche Räume in Pompeji: zum Design urbaner Atmosphären. De Gruyter.
32. Hoff, R. von den (2015). Das Gymnasion von Pergamon: herrscherlicher und bürgerlicher Raum in der hellenistischen Polis. In Matthaei, A., & Zimmermann, M. (Eds.), Urbane Strukturen und bürgerliche Identität im Hellenismus, s. 123–145. Heidelberg: Verlag Antike.
33. Hölscher, T. (2013). Die griechische Polis und ihre Räume: Religiöse Grenzen und Übergänge. In Guggisberg, M. A. (Ed.), Grenzen in Ritual und Kult der Antike, s. 47–68. Berlin: Schwabe.
34. Hrubešová, A. (2013). Teorie a praxe vzdělávání dospělých v tělesné kultuře. Rigorózní práce, Univerzita Karlova. Dostupné z: http://hdl.handle.net/20.500.11956/58776
35. Hubbard, T. K. (2003). Sex in the Gym: Athletic Trainers and Pedagogical Pederasty. Intertexts, 7(1), 1–26. Dostupné z:
<https://doi.org/10.1353/itx.2003.0009>
36. Christesen, P. (2012). Sport and Democracy in the Ancient and Modern Worlds. New York: Cambridge University Press.
37. Janík, T., Slavík, J., Najvar, P., Češková, T., Mentlík, P., & Kohout, J. (2022). (Produktivní) kultura vyučování a učení: teoretický rámec pro didaktické kazuistiky. In Janík, T., Slavík, J., & Češková, T. (Eds.), Produktivní kultura vyučování a učení v didaktických kazuistikách, s. 7–28. Brno: Masarykova univerzita. Dostupné z:
<https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M280-0241-2022>
38. , F. (2010). Daniel Špelda: proměny historiografie vědy. Teorie vědy, 32(2), 257–265.
39. Jirásek, I. (2005). Filosofická kinantropologie: setkání filosofie, těla a pohybu. Olomouc: Univerzita Palackého.
40. Jirásek, I. (2019). Zážitková pedagogika: teorie holistické výchovy (v přírodě a volném čase). Praha: Portál.
41. Kádner, O. (1923). Dějiny pedagogiky. Díl I, Do konce středověku. Vydání druhé, opravené a rozšířené. Praha: Česká grafická unie.
42. Kah, D. (2018). The Gymnasiarchia from the Hellenistic Age to the Roman Empire: the Example of Rhodes. In Maniam, U., & Trümper, M. (Eds.), Development of Gymnasia and Graeco-Roman Cityscapes, s. 273–300. Edition Topoi. Dostupné z:
<https://doi.org/10.17171/3-58-1>
43. Kah, D., & Scholz, P. (Eds.) (2007). Das hellenistische Gymnasion. Berlin: Akademie Verlag. Dostupné z:
<https://doi.org/10.1524/9783050047249>
44. Kennell, N. M. (2009). The Greek Ephebate in the Roman Period. The International Journal of the History of Sport, 26(2), 323–342. Dostupné z:
<https://doi.org/10.1080/09523360802513330>
45. Kennell, N. M. (2015). The Ephebeia in the Hellenistic Period. In Bloomer, W. M. (Ed.), A Companion to Ancient Education, s. 172–183. Hoboken: John Wiley & Sons. Dostupné z:
<https://doi.org/10.1002/9781119023913>
46. Knotová, D. (2011). Pedagogické dimenze volného času. Brno: Paido.
47. Kobes, J. (2007). Teilnahmeklauseln beim Zugang zum Gymnasion. In Kah, D. & Scholz, P,. (Eds.), Das hellenistische Gymnasion, s. 237–245. Akademie Verlag. Dostupné z:
<https://doi.org/10.1524/9783050047249.237>
48. Kokkinia, Ch. (2000). Die Opramoas-Inschrift von Rhodiapolis: Euergetismus und soziale Elite in Lykien. Bonn: Habelt.
49. , J. (2016). Sportovní příprava a trénink v řecko-římské antice. Česká kinantropologie, 20(2), 7–28.
50. Kouřil, J. (2017). Historický pohled na zdraví z pohledu antiky. In Blahutková, M. (Ed.), Pohybový aparát a zdraví, s. 9–21. Brno: Paido.
51. König, J. (Ed.) (2013). Greek Athletics. Edinburgh: Edinburgh University Press.
52. König, J. (2017). Athletes and Trainers. In Richter, D. S. & Johnson, W. A. (Eds.), The Oxford Handbook to the Second Sophistic, s. 155–168. Oxford: Oxford University Press. Dostupné z:
<https://doi.org/10.1093/oxfordhb/9780199837472.001.0001>
53. König, J., Oikonomopoulou, K., & Woolf, G. (Eds.) (2013). Ancient Libraries. Cambridge: Cambridge University Press.
54. Krüger, H.-H., & Grunert, C. (Eds.) (2006). Wörterbuch Erziehungswissenschaft. 2. vyd. Verlag Barbara Budrich.
55. Křivohlavý, J. (2013). Psychologie pocitů štěstí: současný stav poznání. Praha: Grada Publishing.
56. Kyle, D. G. (2013). Greek Athletic Competitions: The Ancient Olympics and more. In Christesen, P. & Kyle, D. G. (Eds.), A Companion to Sport and Spectacle in Greek and Roman Antiquity, s. 17–35. Hoboken: Wiley Blackwell. Dostupné z:
<https://doi.org/10.1002/9781118609965.ch1>
57. Kyle, D. G. (2015). Sport and Spectacle in the ancient world. 2nd ed. Hoboken: Wiley-Blackwell.
58. , C. M. (2009). Early Greek Athletic Trainers. Journal of Sport History, 36(2), 187–204.
59. Löx, M. (2012). Damasus und Ambrosius: Strategien zur Nutzung der spätantiken Stadt als christlicher Interaktionsraum. In Rödel-Braune, C. & Waschke, C. (Eds.), Orte des Geschehens. Interaktionsräume als konstitutive Elemente der antiken Stadt, s. 215–243. Münster: LIT Verlag.
60. Mania, U., & Trümper, M. (Eds.) (2018). Development of Gymnasia and Graeco-Roman Cityscapes. Edition Topoi. Dostupné z:
<https://doi.org/10.17171/3-58-1>
61. Mann, C. (1998). Krieg, Sport und Adelskultur. Zur Entstehung des griechischen Gymnasions. Klio, 80(1), 7–21. Dostupné z:
<https://doi.org/10.1524/klio.1998.80.1.7>
62. Mann, Ch. (2001). Athlet und Polis im archaischen und frühklassischen Griechenland. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht.
63. , L. (2017). Pohybové aktivity v kontextu Platónovy Ústavy. Tělesná kultura, 40(2), 88–94.
<https://doi.org/10.5507/tk.2016.005>
64. Mareš, L. (2020). Povaha a smysl sportovních aktivit v antickém Řecku: pokus o klasifikaci. Česká kinantropologie, 24(3–4), 67–79.
65. Mark, J. (2019). Education in Greek and Roman Antiquity. In Rury, J. L., & Tamura, E. H. (Eds.), The Oxford Handbook of the History of Education, s. 83–97. Oxford Academic. Dostupné z:
<https://doi.org/10.1093/oxfordhb/9780199340033.013.5>
66. Marrou, H. I. (1957). Geschichte der Erziehung im klassischen Altertum. Freiburg, München: Alber.
67. Miller, S. G. (2004). Ancient Greek Athletics. New Haven: Yale University Press.
68. Miller, S. G. (2012). Arete: Greek Sports from Ancient Sources. 3rd ed. Berkeley: University of California Press.
69. Montero, Á. M. (2020). Sports Training in Ancient Greece and its Supposed Modernity. Journal of Human Sport & Exercise, 15(1), 163–176. Dostupné z:
<https://doi.org/10.14198/jhse.2020.151.15>
70. Mylonopoulos, I. (2011). Das griechische Heiligtum als räumlicher Kontext antiker Feste und Agone. In Hermary, A. & Jaeger, B. (Eds.), Thesaurus Cultus et Rituum Antiquorum VII: Festivals and Contests, s. 43–78. Los Angeles: J. Paul Getty Museum.
71. Newby, Z. (2005). Greek Athletics in the Roman World: Victory and Virtue. Oxford: Oxford University Press.
72. , N. (2020). Between Physician and Athlete: The Idea of the Trainer in Epinician Poetry. Journal of the Philosophy of Sport, 47(3), 377–390.
<https://doi.org/10.1080/00948705.2020.1811109>
73. Novotný, F. (1922). Gymnasion: úvahy o řecké kultuře. Praha: Karel Voleský.
74. Okoń, W. (1998). Nowy słownik pedagogiczny. 2., rozšířené vyd. Warszawa: Wydawnictwo Akademickie „Żak“.
75. Paganini, M. C. D. (2011). Gymnasia and Greek Identity in Ptolemaic and Early Roman Egypt. Disertační práce. Oxford: University of Oxford. Dostupné z: https://ora.ox.ac.uk/objects/
76. Petrusek, M. (2017). Interpretace. In Nešpor, Z. R. (Ed.), Sociologická encyklopedie. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz
77. Platón (1921). Ústava. Překlad F. Novotný. Praha: Jan Laichter.
78. Platón (2016). Zákony. 4., opravené vyd. Překlad F. Novotný. Praha: OIKOYMENH.
79. Pleket, H. W. (2013). Games, Prizes, Athletes and Ideology. In König, J. (Ed.), Greek Athletics, s. 145–174. Edinburgh: Edinburgh University Press.
80. Pomeroy, S. B. (2002). Spartan Women. Oxford: Oxford University Press.
81. Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2009). Pedagogický slovník. 6., aktualizované a rozšířené vyd. Praha: Portál.
82. Rabušicová, M. (2006). Místo vzdělávání dospělých v konceptu celoživotního učení. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, 2006 (U11). Brno: Masarykova univerzita, 13–26.
83. Reid, H. L. (2010). Plato’s Gymnasium. Sport, Ethics & Philosophy, 4(2), 170–182. Dostupné z:
<https://doi.org/10.1080/17511321.2010.486597>
84. Riedweg, Ch. (2005). Pythagoras: His Life, Teaching, and Influence. Ithaca: Cornell University Press.
85. Rödel-Braune, C., & Waschke, C. (Eds.) (2012). Orte des Geschehens: Interaktionsräume als konstitutive Elemente der antiken Stadt. Münster: LIT Verlag.
86. Sauter, B. (1994). Museum und Bildung. Eine historisch-systematische Untersuchung zu Formen der Überlieferung und der Identitätsfindung. Baltmannsweiler: Schneider.
87. Scholz, P. (2004). Einführung. In Kah, D. & Scholz, P. (Eds.), Das hellenistische Gymnasion, s. 11–24. Akademie Verlag. Dostupné z:
<https://doi.org/10.1524/9783050047249.11>
88. Scholz, P., & Wiegandt, D. (Eds.). (2015). Das kaiserzeitliche Gymnasion. De Gruyter. Dostupné z:
<https://doi.org/10.1515/9783050088914>
89. Sielhorst, B. (2012). Die hellenistische Agora als „Ort des Geschehens“: ein Vergleich der Agorai von Athen, Thasos und Priene. In Rödel-Braune, C. & Waschke, C. (Eds.), Orte des Geschehens. Interaktionsräume als konstitutive Elemente der antiken Stadt, s. 305–327. Münster: LIT Verlag.
90. Soja, E. W. (2009). Seeing Nature Spatially. New York City: Fordham University Press. Dostupné z:
<https://doi.org/10.5422/fso/9780823230693.003.0009>
91. Soukup, V. (2017). Enkulturace. In Nešpor, Z. R. (Ed.), Sociologická encyklopedie. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz
92. Stavrou, D. (2016). The Gymnasion in the Hellenistic East: Motives, Divergences, and Networks of Contacts. Disertační práce. Leicester: University of Leicester. Dostupné z: https://figshare.le.ac.uk/articles/thesis/The_Gymnasion_in_the_Hellenistic_East_Motives_Divergences_and_Networks_of_Contacts/10244780
93. Steskal, M. (2015). Römische Thermen und griechische Gymnasien: Ephesos und Milet im Spiegel ihrer Bad-Gymnasien. In Scholz, P. & Wiegandt, D. (Eds.), Das kaiserzeitliche Gymnasion, s. 223–244. Berlin: De Gruyter. Dostupné z:
<https://doi.org/10.1515/9783050088914-011>
94. Steuernagel, D. (2021). Roman Baths as Locations of Religious Practice. In Lätzer-Lasar, A. & Urciuoli, E. R. (Eds.), Urban Religion in Late Antiquity, s. 225–259. Berlin: De Gruyter.
95. Strachová, M., & Grexa, J. (2014). Dějiny sportu. Brno: Masarykova univerzita.
96. Šíp, R. (Ed.) (2008). Kalokagathia: ideál nebo flatus vocis? Brno: Paido.
97. Štverák, V. (1988). Stručné dějiny pedagogiky. 2., doplněné vyd. Praha: SPN.
98. Too, Y. L. (Ed.) (2001). Education in Greek and Roman Antiquity. Boston: Brill.
99. Trombetti, C. (2012). Gymnasien als sozialer Raum der Polis: der Fall Athen. In Rödel-Braune, C. & Waschke, C. (Eds.), Orte des Geschehens: Interaktionsräume als konstitutive Elemente der antiken Stadt, s. 328–354. Münster: LIT Verlag.
100. Trümper, M. (2018). Gymnasia in Eastern Sicily of the Hellenistic and Roman Period. In Mania, U. & Trümper, M. (Eds.), Development of Gymnasia and Graeco-Roman Cityscapes, s. 43–73. Edition Topoi. Dostupné z:
<https://doi.org/10.17171/3-58-1>
101. Váňa, J. (Ed.) (1957). Dějiny pedagogiky pro pedagogické školy, vyšší pedagogické školy a vysoké školy pedagogické. 2. opravené a doplněné vyd. Praha: SPN.
102. Weiler, I. (2007). Gymnastik und Agonistik im hellenistischen Gymnasion. In Kah, D. & Scholz, P. (Eds.), Das hellenistische Gymnasion, s. 25–46. Berlin: Akademie Verlag. Dostupné z:
<https://doi.org/10.1524/9783050047249.25>
103. Wendt, H. (2016). At the Temple Gates: the Religion of Freelance Experts in the Roman Empire. Oxford: Oxford University Press.
104. White, H. V. (1973). Metahistory: The Historical Imagination in Nineteenth‑century Europe. Baltimore: Johns Hopkins University Press.
105. Xenofón z Efesu (1970). O Kýrově vychování. Praha: Svoboda, 1970.
106. Young, D. C. (2004). A Brief History of the Olympic Games. Hoboken: Blackwell Publishing.
107. Zormanová, L. (2017). Didaktika dospělých. Praha: Grada Publishing.
108. Zounek, J., & Šimáně, M. (2014). Úvod do studia dějin pedagogiky a školství: kapitoly z metodologie historicko-pedagogického výzkumu. Brno: Masarykova univerzita.
