Lifelong Learn. 2024, 14, 101-126
https://doi.org/10.11118/lifele20241402101
Need to “Be Informed” Among Seniors
References
1. Bacsu, J. R., Jeffery, B., Johnson, S., Martz, D., Novik, N., & Abonyi, S. (2012). Healthy Aging in Place: Supporting Rural Seniors’ Health Needs. Online Journal of Rural Nursing and Health Care, 12(2), 77–87. Dostupné z.
<https://doi.org/10.14574/ojrnhc.v12i2.52>
2. Beneš, M. (2003). Andragogika. Praha: Eurolex Bohemia.
3. Bílková, V., Šimáčková, K., & Tymofeyeva, A. (2022). Lidská práva starších lidí. Praha: Wolters Kluwer.
4. Bigonnesse, C., Beaulieu, M., & Garon, S. (2014). Meaning of Home in Later Life as a Concept to Understand Older Adults’ Housing Needs: Results from the 7 Age-friendly Cities Pilot Project in Québec. Journal of Housing for the Elderly, 28(4), 357–382. Dostupné z.
<https://doi.org/10.1080/02763893.2014.930367>
5. Blackburn, M. (2010). Limited-income Seniors Report Multiple Chronic Diseases in Quality-of-life Study California Agriculture, 64(4), 195–200. Dostupné z: https://escholarship.org/uc/item/779096z9.
6. Blumberg, J. (1997). Nutritional Needs of Seniors. Journal of the American College of Nutrition, 16(6), 517–523. Dostupné z.
<https://doi.org/10.1080/07315724.1997.10718714>
7. Boschmann, E. E., & Brady, S. A. (2013). Travel Behaviors, Sustainable Mobility, and Transit-oriented Developments: A Travel Counts Analysis of Older Adults in the Denver, Colorado Metropolitan Area. Journal of Transport Geography 33, 1–11. Dostupné z.
<https://doi.org/10.1016/j.jtrangeo.2013.09.001>
8. Boulton-Lewis, G. M., Buys, L., & Lovie-Kitchin, J. (2006). Učení a aktivní stárnutí. Educational Gerontology, 32(4), 271–282. Dostupné z.
<https://doi.org/10.1080/03601270500494030>
9. Campbell, R. J. (2008). Meeting Seniors’ Information Needs: Using Computer Technology. Home Health Care Management & Practice, 20(4), 328–335. Dostupné z.
<https://doi.org/10.1177/1084822307310765>
10. Clark, K. J., & Leipert, B. D. (2007). Strengthening and Sustaining Social Supports for Rural Elders. Online Journal of Rural Nursing and Health Care, 7(1), 13–26. Dostupné z.
<https://doi.org/10.14574/ojrnhc.v7i1.140>
11. Congdon, J., & Rosswurm, M. A. (2001). Meeting the Unique Needs of Elders in Rural Settings. Geriatric Nursing, 22(5), 265–267. Dostupné z.
<https://doi.org/10.1067/mgn.2001.119471>
12. Čepelka, O. (2019). Satisfakční a stimulační efekty organizovaného vzdělávání seniorů. Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání, 9(3), 23–42. Dostupné z.
<https://doi.org/10.11118/lifele20190903023>
13. Čevela, R., Čevelová, L., Kalvach, Z., Holčík, J., & Kubů, P. (2014). Sociální gerontologie: východiska ke zdravotní politice a podpoře zdraví ve stáří. Praha: Grada Publishing.
14. Eastman, J. K., & Iyer, R. (2005). The Impact of Cognitive Age on Internet Use of the Elderly: An Introduction to the Public Policy Implications. International Journal of Consumer Studies, 29(2), 125–136. Dostupné z.
<https://doi.org/10.1111/j.1470-6431.2004.00424.x>
15. Farková, M. (2009). Dospělost a její variabilita. Praha: Grada Publishing.
16. Giddens, A. (2013). Sociologie. Praha: Argo.
17. , P. (2017). Activity and Needs of Seniors – Research Report in Chorzów. Horyzonty Wychowania, 16(40), 127–145. Dostupné z: https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=719274.
18. Glasgow, N., & Blakely, R. M. (2000). Older Nonmetropolitan Residents’ Evaluations of their Transportation Arrangements. Journal of Applied Gerontology, 19(1), 95–116. Dostupné z.
<https://doi.org/10.1177/0733464800019001>
19. Graham, C. L, Ivey, S. L., & Neuhauser, L. (2009). From Hospital to Home: Assessing the Transitional Care Needs of Vulnerable Seniors. The Gerontologist, 49(1), 23–33. Dostupné z.
<https://doi.org/10.1093/geront/gnp005>
20. , B. C. (2008). Should Physical Activity be on the Healthy Aging Agenda? Social Policy Journal of New Zealand, 33, 163–177. Dostupné z: https://hdl.handle.net/10289/982
21. Greysen, S. R., Hoi‐Cheung, D., Garcia, V., Kessell, E., Sarkar, U., Goldman, L., ... & Kushel, M. (2014). Missing Pieces – Functional, Social, and Environmental Barriers to Recovery for Vulnerable Older Adults Transitioning from Hospital to Home. Journal of the American Geriatrics Society, 62(8), 1556–1561. Dostupné z.
<https://doi.org/10.1111/jgs.12928>
22. Hammer, Ø., & Harper, D. A. (2001). Past: Paleontological Statistics Software Package for Education and Data Analysis. Palaeontologia electronica, 4(1). Dostupné z: https://palaeo-electronica.org/2001_1/past/past.pdf
23. Haškovcová, H. (2012). Sociální gerontologie aneb Senioři mezi námi. Praha: Galén. Határ, C. (2017). Vzdělávací potřeby seniorů žijících v zařízeních sociálních služeb. Ad Alta: Journal of Interdisciplinary Research, 7(2). Dostupné z: https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=asn&an=127243117&scope=site.
24. Határ, C., Jedličková, P., & Kováčová, A. (2022). Edukácia seniorov. Nitra: UKF.
25. Hartl, P. & Hartlová, H. (2015). Psychologický slovník. Praha: Portál.
26. Heckman, G. A., Gray, L. C., Hirdes, J. P. (2013). Addressing Health Care Needs For Frail Seniors In Canada: the Role of InterRAI Instruments. Dostupné z: http://canadiangeriatrics.ca/2013/12/volume-3-issue-1-addressing-health-care-needs-for-frail-seniors-in-canada/.
27. Homolová, E., & Vašašová, Z. (2019). Zmeny v motivačných faktoroch v jazykovej edukácii seniorov. Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání, 9(2), 23–38. Dostupné z.
<https://doi.org/10.11118/lifele20190902023>
28. Horák, F. (2019). Lidská důstojnost: kritická reflexe jejího postavení a funkcí v ústavním právu. Praha: Leges.
29. Hrozenská, M. (2008). Autonómia staršieho člověka. In: Hrozenská, M. et al. Sociálná práca so staršími ľuďmi a jej teoreticko-praktické východiská. Martin: Osveta, s. 36–39.
30. Chaulagain, S., Pizam, A., Wang, Y., Severt, D., & Oetjen, R. (2021). Factors Affecting Seniors’ Decision to Relocate to Senior Living Communities. International Journal of Hospitality Management, 95, 102920. Dostupné z.
<https://doi.org/10.1016/j.ijhm.2021.102920>
31. Child, P. (1996). The Study of Educational Needs and Interests of Saskatchewan Seniors and Professionals in Relation to Abuse and Mistreatment of Older Adults. Saskatchewan, Univ. Extension. Seniors. Dostupné z: https://eric.ed.gov/?id=ED402446
32. Chráska, M. (2016). Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. 2., aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing.
33. Jarvis, P. (2004). Adult Education & Lifelong Learning: Theory and Practice. London: Routledge Flamer.
34. Kollárik, T. (1993). Sociálna psychológia. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo.
35. Koukolík, F. (1995). Mozek a jeho duše. Praha: Makropulos.
36. Kuchařová, V., Barvíková, J., Höhne, S., Janurová, K., Nešporová, O., Paloncyová, J., Svobodová, K., & Vidovićová, L. (2019). Česká rodina na počátku 21. století: životní podmínky, vztahy a potřeby. Praha: Sociologické nakladatelství SLON.
37. Langmeier, J., & Krejčířová, D. (1998). Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing.
38. Loukaitou-Sideris, A., Wachs, M. & Pinski, M. (2019). Toward a Richer Image of the Mobility Needs of Older Americans. Journal of the American Planning Association, 854, 482–500. Dostupné z.
<https://doi.org/10.1080/01944363.2019.1630295>
39. Martin, E. & Junod, J. P. (1986). Lehrbuch der Geriatrie. 2. vyd. Bern – Stuttgart – Toronto: Hans Huber.
40. Maslow, A. H. (2000). Ku psychológii bytia. Modra: Persona.
41. McCabe, J., & Somers, S. (2009). Ošetřovatelství v komunitě víry: Naplňování potřeb seniorů. Journal of Christian Nursing, 26(2), 104–109. Dostupné z.
<https://doi.org/10.1097/01.CNJ.0000348271.20300.b0>
42. McMurtrey, M. E., McGaughey, R. E., & Downey, J. P. (2009). Seniors and Information Technology: A Potential Goldmine of Opportunity? International Journal of Intercultural Information Management, 1(3), 300–316. Dostupné z.
<https://doi.org/10.1504/IJIIM.2009.025371>
43. Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada Publishing.
44. Mlýnková, J. (2011). Péče o staré občany: učebnice pro obor sociální činnost. Praha: Grada Publishing.
45. Ondráková, J. (2012). Vzdělávání seniorů a jeho specifika. Červený Kostelec: Pavel Mervart.
46. Ondrušová, J. (2011). Stáří a smysl života. Praha: Karolinum.
47. Pacovský, V., & Heřmanová, H. (1981). Gerontologie. Praha: Avicenum.
48. Palán, Z. (2002). Lidské zdroje: Výkladový slovník. Brno: Academia.
49. Pearson, C. F., Quinn, C. C., Loganathan, S., Datta, A. R., Mace, B. B., & Grabowski, D. C. (2019). The Forgotten Middle: Many Middle-income Seniors will have Insufficient Resources for Housing and Health Care. Health Affairs, 10–1377. Dostupné z.
<https://doi.org/10.1377/hlthaff.2018.05233>
50. Phelan, E. A., Anderson, L. A., LaCroix, A. Z., & Larson, E. B. (2004). Older Adults Views of Successful Aging – how do they Compare with Researchers’ Definitions? Journal of the American Geriatrics Society, 52(2), 211–216. Dostupné z.
<https://doi.org/10.1111/j.1532-5415.2004.52056.x>
51. Průcha, J. (2014). Andragogický výzkum. Praha: Grada Publishing.
52. Prusáková, V. (2007). Základy andragogiky 1. Bratislava: Gerlach Print.Przybysz, K., & Stanimir, A. (2022). Tourism-Related Needs in the Context of Seniors’ Living and Social Conditions. International Journal of Environmental Research and Public Health, 19(22), 15325. Dostupné z.
<https://doi.org/10.3390/ijerph192215325>
53. Řezáčová, L. (2015). „Životní cykly“ vzdělávacích a rozvojových potřeb. Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání, 5(1), 29–57. Dostupné z.
<https://doi.org/10.11118/lifele2015050129>
54. Sak, P., & Kolesárová, K. (2012). Sociologie stáří a seniorů. Praha: Grada Publishing.
55. Salivarová, J., & Veteška, J. (2014). Edukace seniorů v evropském kontextu: teoretická a aplikační východiska. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského.
56. Salkin, P. E. (2009). A Quiet Crisis in America: Meeting the Affordable Housing Needs of the Invisible Low-income Healthy Seniors. Geo. J. on Poverty L. & Pol’y, 16, 285. Dostupné z: https://digitalcommons.tourolaw.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1512&context=scholarlyworks.
57. Schmeidler, K. a kol. (2009). Problémy mobility stárnoucí populace. Brno: NOVPRESS.
58. , T. (2019). Housing Needs of Polish Seniors. Wiadomości Statystyczne. The Polish Statistician, 64(01), 20–31. Dostupné z: https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=885299.
<https://doi.org/10.5604/01.3001.0013.8533>
59. Somerville, T., Wazeer, A., & Wetzel, J. (2011). Affordable Housing Needs of Ethnic Seniors in Vancouver. Dostupné z: https://open.library.ubc.ca/soa/cIRcle/collections/facultyresearchandpublications/52383/items/1.0052273.
60. Škoda, J., Doulík, P., & Kykalová, S. (2023). Semilongitudinální výzkum změn v motivaci seniorů ke vzdělávání v rámci univerzit třetího věku. Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání, 13(1), 31–50. Dostupné z.
<https://doi.org/10.11118/lifele20231301031>
61. Tanaś, J., Trojanek, M., & Trojanek, R. (2019). Seniors’ revealed preferences in the housing market in Poznaň. Economics & Sociology, 12(1), 353–369. Dostupné z.
<https://doi.org/10.14254/2071-789X.2019/12-1/22>
62. , H., Martel, L., Houle, C., Berthelot, J. M., & Légaré, J. (2000). Living at Homee or in an Institution: What Makes the Difference for Seniors? Health Reports-Statistics Canada, 11(4), 49–61. Dostupné z: https://www150.statcan.gc.ca/n1/en/pub/82-003-x/1999004/article/5067-eng.pdf?st=xONw5XgQ
63. Vacek, P., & Rybenska, K. (2015). Research of Interest in ICT Education Among Seniors. Procedia-Social and Behavioral Sciences, 171, 1038–1045. Dostupné z.
<https://doi.org/10.1016/j.sbspro.2015.01.276>
64. Veteška, J. (2017). Gerontagogika: psychologicko-andragogická specifika edukace a aktivizace seniorů. Praha: Česká andragogická společnost.
65. Vostrý, M., Veteška, J. et al. (2021). Kognitivní rehabilitace seniorů: psychosociální a edukační souvislosti. Praha: Grada Publishing.
66. Walker, A. (2006). Active Ageing in Employment: Its Meaning and Potential. Asia-Pacific Review, 13 (1), 78–93. Dostupné z.
<https://doi.org/10.1080/13439000600697621>
67. , R., Levinson, D., & El-Geneidy, A. (2012). Measuring the Transportation Needs of Seniors. Journal of Transport Literature, 6, 8–32. Dostupné na: https://www.oalib.com/paper/2907412.
<https://doi.org/10.1590/S2238-10312012000200002>
68. World Health Organization (WHO) (2002). Active aging: a policy framework. Geneva, Switzerland: World Health Organization.
